Název

07/15 LTSpálený mlýn - Dráčata

Popis

Oddíl Dráčata se schází již tři roky. Je nás i s vedoucími přes dvacet a průměrná docházka ve školním roce je 17 osob za týden. Pobyt na letním táboře je pro nás vyvrcholením celého roku a moc se na táborové zážitky těšíme. Letos jsme se všichni na čtrnáct dní stali indiány a snažili jsme se plnit různé indiánské zkoušky a zápasit, lovit, bojovat a překonávat různé nástrahy a peripetie. Pro některé z nás bylo nástrahou i odloučení od rodičů, sebeobsluha a různá další překonání. Překonání je jednou z myšlenek pionýrů a ten, kdo se dokáže překonat na táboře, dovede se pak snáze překonat i v obyčejném životě. Tábor byl tedy opět nejen hrou a odpočinkem, sbírkou vzpomínek a různých nálad, ale především dobrou životní průpravou. Důležitým plusem určitě bylo, že všichni zúčastnění pravidelně docházeli na naše čtvrteční schůzky a různé akce. Jen jedna z nás nebyla z našeho oddílu, ale byla již zkušenou tábornicí a do naší party bezvadně zapadla. V našem oddíle bylo dokonce pět dětí, které ještě nechodí do školy.Ve věku od čtrnácti měsíců do šesti let. Pochvalu si zaslouží nejen tito cvrčci, ale i jejich maminy, které dokázaly svoji péči rozdělit mezi své malé ratolesti a ostatní členy oddílu! Dráčata byly na letošním druhém běhu tábora nejpočetnějším oddílem. Dětí bylo sedmnáct a vedoucích čtyři kusy. I přes to, že jsme zdaleka nebyli nejstarším oddílem, jsme v mezi oddílové hře získali druhé místo!!! Soutěžilo se například v úklidu stanů, ve vymýšlení názvu a pokřiku tábora, bodovalo se vystoupení u táboráku a další. Náš oddíl byl vždy mezi nejlepšími V oddílové hře jsme bojovali za kmen nebo sami za sebe. Naše kmeny měly zajímavé názvy: Rod červeného malého hmyzu; Rod černého velkého medvěda; Rod žlutého krásného bizona; Rod zelené bláznivé žáby. Do kmenů nás rozdělil hned první večer velký náčelní Černý mustang, který za námi přišel k našemu oddílovému táboráčku. Naše ruce popsal čtyřmi čísly a ta určila naše další rozdělení. V průběhu tábora nám pak posílal různé vzkazy a úkoly. Přišel za námi ještě na závěr tábora a přinesl nám mnoho dárků a hlavně amulety, které nám dodají sílu, energii a zdravou mysl. Největší legraci jsme zažili při hře ve vodě, kde jsme museli překonat řeku ve dvojici zády k sobě. Další chechtací hra byla: " Boj s noži" - nože jsme samozřejmě nepoužívali. Místo nich jsme si v kečupu, připomínajícím krev, máčeli mašlovačky z peří. Boje dvojic, které pak následovali nás nenechali s kamennou tváří .)). Také jsme se naučili čist indiánské znaky a splétat trávu do provazů. Vyrobili jsme si indiánská trička a čelenky s pery. Tkali jsme, zdobili keramiku, jezdili na kánoích. Dokázali jsme si sami vyrobit oštěp a dokonce s ním sestřelit medvěda. Při noční hře jsme dokázali překonat strach ze tmy a z tmavého lesa a po světýlkách jsme každý sám došli k našemu ohništi, kde na nás čekali indiánští přátelé. Poklonili jsme se posvátné masce a za naši statečnost jsme si odnesli dar. Krásný šátek, který jsme pak nosili společně s naším oddílovým tričkem na nástupy...
Ostatně prohlédněte si fotky. Letos jsme jich vyfotili tisícovku. Zasvěcení členové oddílu jistě rádi zavzpomínají a poreferují o zážitcích svým rodičům. Ostatní se třeba inspirují nebo jen potěší...
Na závěr nezbývá než poděkovat všem členům Dráčat za účast a perfektní zvládnutí celého tábora! Poděkování přísluší i rodičům, kteří děti na tábor vyslali a důvěřovali vedoucím oddílu a vedení tábora. Všem rodičům, kteří hmotně či finančně podpořili oddíl či celý tábor náleží veliké DÍKY. A v neposlední řadě si zaslouží velikou pochvalu ti rodiče, kteří se podíleli na brigádách a likvidaci či stavbě tábora!
Co dodat? S chutí do toho a v září rozjíždíme další kolo dobrodružství!
Za vedení oddílu Dráčata Monča Cinertová

Nastavení